Sauvignon

Zkratka: Sg, Svg

Tradiční oblasti: Francie, Itálie, Rakousko, Morava, Slovensko

Stáří a původ: stará odrůda, Francie; Pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z vinařských oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že asi vznikl ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc a Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune. V Rakousku se někdy používá Feigentraube, které se kdysi používalo i u nás – Fíkový hrozen. Pod tímto pojmenováním ho k nám pravděpodobně zanesli Habáni.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1952

Období sklizně: od první poloviny října; zrání hroznů je středně pozdní až pozdní

Barva: světle zelenožlutá

Vůně: intenzivní

Chuť: dlouhotrvající, kořenitá, výraznější kyselinky, s velkou škálou od travnatých kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody

Ve vůni a chuti můžeme hledat: černý rybíz, angrešt, kiwi s nádechem citronu, broskve, nektarinky, meloun, u sladkých výběrů meruňky, pomeranče, ananas i marcipán, někdy tropické ovoce

Vhodnost ke skladování: dobrá

Stolování: aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a kozím sýrům. Plnější a zralá vína jsou vhodná ke kořenitým jídlům, těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou. Dále se hodí k vařené šunce nebo bílým masům se smetanovými omáčkami, k rybám s výraznější úpravou či k rybám uzeným. Pozdní sběry a výběry jsou dobrým společníkem sladkých dezertů.

Víno: Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. V závislosti na ročníku, stanovišti, době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína této odrůdy. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. V plné síle se objevuje hlavně u Sauvignonů z Nového Zélandu, kde její vývoj podporuje vysoká vzdušná vlhkost a velký počet slunečných dní při nižší průměrné teplotě. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové či paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Zráním Sauvignonu na lahvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně lahvová zralost. Spolu s ní narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost.