KLARET – Modrý Portugal

Zkratka: KLARET – MP

Tradiční oblasti: Rakousko, Čechy, Morava, Maďarsko

Stáří a původ: stará odrůda, asi Portugalsko; Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysázeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser. Podle jména obce se jí také říkalo “Vöslauer”. Pěstování se rozšířilo postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumívé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska. U nás byl kdysi Modrý Portugal nejrozšířenější modrou odrůdou nejen pro svou vysokou plodnost, ale i proto, že se díky své jemnosti a svěžímu aroma dobře pije.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941

Období sklizně: od druhé poloviny září; zrání hroznů je rané až středně rané. Hroznen může sloužit i jako kvalitativně nenáročný stolní hrozen

Co je klaret

Nese-li víno označení klaret, musí být vyrobeno z červených hroznů bez nakvášení.

U zahraničních vín se můžete setkat s různými variantami označení. Jedno z nejpoužívanějších označení je blanc de noir. Označení o víně říká, že víno sice pochází z červených hroznů ovšem jeho barva je “bílá” a dá se tedy považovat za synonymum klaretu. Také je dobré vědět, že v některých státech je povoleno označovat růžovými víny směs bílého a červeného vína, například ve Španělsku.

Kde se bere barva vína

Většina modrých odrůd révy vinné, ze kterých se u nás růžová vína a klarety vyrábějí, mají barvivo jen ve slupce. Při výrobě klasického červeného vína se slupka naruší a jako rmut (slupka + obsah hroznu) se nechá pomalu nakvášet – fermentovat. Společným nakvášením se vyluhují i barviva obsažená ve slupkách. Vinař může díky moderním metodám volit různé technologické postupy výroby.

U rosé může nakvášení probíhat v řádu hodin, někdy i dní. Výsledkem by mělo být aromatičtější, svěže ovocné víno s plnější strukturou. Jestli vinař vyrobí striktně suché rosé nebo opulentní sladké růžové, záleží čistě na jeho vkusu a poptávce jeho odběratelů.

Jak bylo zmíněno na samém začátku, klarety se vyrábějí bez nakvášení, tedy stejně jako většina bílých vín a tudíž je absence barviva logická. Víno by mělo mít jemnější aroma, lehčí chuť a zpravidla bývá určeno spíš pro osvěžení než pro dlouhé rozjímání.

Kdy a k čemu pít

Většina růžových vín a klaretů jde do nabídky vinaře mezi prvními z ročníku a doporučení zní “vypít do dvou let”. Lehčí struktura, příjemná čerstvost a ovocnost nabádá nečekat na vzdušné zámky a užít si osvěžení v letních měsících.

V gastronomii se použití odvíjí od jejich výraznosti, svěžesti, kořenitosti a sladkosti. Suchá rosé zpravidla doprovází různé úpravy ryb, studené i teplé kuchyně, zvláště pak lososů. Sladká rosé lze zase vhodně snoubit s ovocnými a méně sladkými dezerty.